Po velkoplošném odlesnění v sedmdesátých a osmdesátých letech zůstaly na náhorní plošině nejen rozlehlé holiny, umožňující dnes množství dříve neznámých dalekých výhledů, ale i hustá síť zpevněných lesních silniček a cest v minulosti vyznačených jako pěší turistické cesty. Ty dnes umožňují vcelku pohodlně projet celé hory křížem krážem, poznávat jejich krásy a tajemství a zároveň nevjíždět do míst, která jízda na kole může nevratně poškodit, zejména mimo značené cyklotrasy v maloplošných chráněných územích nebo na svažité či podmáčené nezpevněné cesty ohrožené erozí na území celých hor.
